TISKOVÉ ZPRÁVY |
| Mistrovství světa očima Standy Pešáta
Mistrovství světa žen se v letošním roce konalo už potřetí na stejném místě ve Španělsku v letovisku Santa Sussana blízko Barcelony.Nominace na tento šampionát proběhla ve Fitness centru Šabatová v Brně v pohodové atmosféře. Chci tímto vyjádřit poděkování p.Šabatové za zabezpečení nominace na MS. Kromě kategorie bodyfitness neměla nominační komise těžkou úlohu. V bodyfitness nastoupilo 6 závodnic, jedna lepší než druhá. Po stanovení nominačního klíče mi připadla velmi těžká úloha říci děvčatům, za jakých podmínek mohou na MS startovat. Situace jak všichni vědí je stále velmi dramatická a VV SKFČR s obrovskými obtížemi zvládá chod federace. Podmínky pro děvčata v týmu A byly následující:
V týmu B dostaly děvčata možnost startu za těchto podmínek:
Situace je to strašná, ale je to prostě realita. Tyto podmínky všichni přijali včetně dvou děvčat v týmu B. Odlétali jsme ve čtvrtek ráno, sraz byl na letišti v 9:00 hod. Já jsem vyjel ve středu večer a v Olomouci jsme naložil Gabku Kubešovou, Lenku Bořutovou a Ivanu Poludvornou. Přespali jsme v hotelu Krystal v Praze. Do hluboké noci jsem s generálním sekretářem Jiřím Prudilem a předsedou komise STK Láďou Semerádem probral mnoho důležitých svazových věcí a ráno v 9 hod jsme se s ostatními setkali na letišti. Do tašek jsme si přibalili sponzorské oblečení firem Uncle Sam a ATP. Let proběhl v klidu a v Barceloně na letišti nás pořadatelé očekávali a odvezli nás do Santa Sussany. Španělé mají zajímavou sekretářku, jmenuje se Maria, a je to Slovenka provdaná ve Španělsku. I díky ní proběhla veškerá registrace a ubytování velmi rychle. Místo v Santa Sussaně už důvěrně známe,hotel Caprici Verd je veliký, prostorný a má báječný bazén a výborné služby. Já s Evou Sukupovou jsme neměli čas ani vybalit a už jsme okamžitě běželi na zasedání Evropské federace. Ta se protáhla až do večera, pak proběhla rychlá kontrola forem závodnic, dolaďování posledních postojů a prezentace, zásadní pokyny ke stravě a už jsme s Evou utíkali na slavnostní večeři s primátorem Santa Susany, Joanem Campolierem. V pátek dopoledně jsme si všichni vychutnávali chvíle klidu před odpoledním vážením i když závodníci byli pochopitelně nervózní. To už jsme věděli, že je na tomto mistrovství světa historická účast 45 národů a veliký počet sportovců. Taky se to projevilo v délce trvání vážení. Potom už měla děvčata povolenou teplou rýži a také kousek masa. A honem na kutě, protože ráno v devět hodin odjížděl první autobus na semifinále. Nyní se dělá semifinále na dvě části - dopolední tady startovaly kluci i holky ve fitness a odpoledne po čtyř hodinové pause proběhli boje v kategorii kulturistky a bodyfitnessky. V nízké kategorii fitness neměla Lenka Bořutová vůbec lehkou úlohu - 19 závodnic tzn. těžká eliminace. Určitě je zajímavé, že tady byla odprezentovaná ještě jedna závodnice. Přijele z Brazilie a na semifinále přišla o hodinu později. Udělala si dobrý výlet na MS. Lenka působila velmi dobře a bez problémů se do semifinále probojovala.. V semifinále byla několikrát v prvním kole porovnávána s těmi nejlepšími. Když jsem to sledoval, nabyl jsem dojmu, že tady musí být někde kolem 6. až 8. místa. Přesně dodržela naše pokyny, je to možná poprvé co jsem byl skutečně spokojený s jejím vystupováním. Podotýkám, že bývám v tomto dost náročný. V sestavě podle mého názoru neudělala Lenka žádnou chybu a naopak její dynamická i výborně gymnastická sestava s vynikajícím výrazem tváře na mě působila velmi dobře. Přesto to vše stačilo letos " pouze na 10. místo" Lenka je sportovec a chce vždycky dosáhnout nejlepších výsledků. Já to vím a věřím, že až zlepší zadní stranu stehen a ostřejší vyrýsování tak může být hodně vysoko. Ve vyšší kategorii startovalo pouze 10 závodnic. První pětka je v oblasti snů - samé světové šampiónky. Pro Ivanu je to velká škola, protože dobře viděla, jak jsou děvčata na Mistrovství světa připravená. Sázeli jsme u ní na nádherné ženské tvary, krásný obličej a vynikající sestavu a právě v sestavě se Iva při došlapu na patu bolestivě zranila. Odnesly to vazy pod kolenem, následoval odvoz do nemocnice a tím konec při prvním startu na MS žen. Ve fitness mužů nastoupil Franta Bartoš, ostřílený reprezentant - Mistr Evropy, 2x druhý na Mistrovství světa. Nastoupil ve vynikající formě, řekl bych, že vůbec nejlepší, co ho znám. Fantasticky se prezentoval a bojoval s ostatními opravdu jako lev. Nepochyboval jsem od první chvíle, že bojuje o medaili a ve svých očích jsem ho viděl prvního. Nemohl jsem se dočkat až při jeho sestavě uvidím obdivné výrazy ve tvářích rozhodčích. Franta v sestavě předvedl takové kousky, jaké jsme doposud v životě ještě neviděl. Měli jsme potom večer spolu vážnou debatu, kdy jsem mu vysvětlil, kde udělal asi jedinou chybu na celém mistrovství. Je to při vstupu Franty na pódium, Franta je dokonalý profík a už v zákulisí je duševně připraven na souboj s ostatními. Vchází na pódium a má v obličeji suverénní výraz , který ale připadá mnoha rozhodčím velice arogantní. Franta mi to dokázal vysvětlit, je to hrdý výraz bojovníků CAPUERA, bohužel však, to je přesně to co nemohou rozhodčí v našem sportu vědět. Po polední pauze nastoupili do 57 kg v kulturistice : Renata Speierlová a vypadala velmi dobře, její drobné svalíky na krásné souměrné bodyfitness postavě byly skvěle připraveny. Renátka bojovala, já jsem v skrytu duše doufal, že skončí kolem devátého místa, nakonec to víc jak na 13. místo nestačilo. Výborné kulturistky nám prostě letos scházely a je obrovská škoda, že nemohla startovat kvůli zranění Jitka Šťastná. V nejtěžší kategorii nastoupilo 11 závodnic. Zajímavou cestu do reprezentace ČR má Eva Lippertová. Závodnice, která skončila v roce 1988 na MS juniorském 3. se po mnoha letech chystala na soutěž. Na Valné hromadě SKFČR, si jí všimla Eva Sukupová, slovo dalo slovo a za 14 dní už Eva stála na nominaci a protože kulturistky byly jen dvě Eva mohla jet. Skončila sice 11., scházela jí hlavně delší finální příprava, ale v žádném případě neudělala ostudu. Její výrazný V tvar těla působí velice dobře. V bodyfitness jsme měli početné zastoupení. Ve střední kategorii nastoupily nakonec tři naše reprezentantky, Eva Rudolfová byla na rozhraní obou kategorií. Nakonec se v rychlosti rozhodla jít do střední. S odstupem času to považuji za vynikající rozhodnutí. Startovalo nevídaných 30 závodnic a jedna byla lepší než druhá. Nastala neuvěřitelně těžká eliminace, přes ní bez problémů prošly Bára Benešová a Eva Rudolfová, Černý Petr zůstal v ruce Dáši Pasterňákové. Byl jsem u počítání eliminačních výsledků, tři rozhodčí ji označili, že má do semifinále postoupit, což znamená, že musela skončit na 16. - 17. místě. Do semifinále může ale postoupit pouze 15 soutěžících. Dáša na mne působila velmi příjemně, když jsem se dozvěděl, že má za sebou 10 let gymnastiky a navíc působila v baletu okamžitě jsme s Evou Sukupovou začali Dášu přemlouvat až jde do fitness. Teď se budu těšit se na její sestavu. Semifinále bylo velmi náročné. V Báře Benešové jsem okamžitě viděl jednu z favoritek na titul. Fantastické bylo, že od první chvíle byla spolu s Bárou vyvolávána také Eva Rudolfová, působila na pódiu opravdu skvěle. Jsem spokojený, že Eva splnila to, co mi řekla den po nominaci, že pokud sežene peníze na start na MS tak udělá všechno pro to, aby mě nezklamala. Byl jsem přesvědčen, že obě děvčata se do finále mohou dostat, což se také podařilo. V nejvyšší kategorii nastoupily obě zkušené České reprezentantky a bez problémů prošly eliminací, kde startovalo 30 závodnic a v semifinále bojovaly o příčky nejvyšší. Gabka Kubešová zúročila všechny své dosavadní zkušenosti, byla dokonale připravená na tuto soutěž, měla dostatečné svalové dispozice, vynikající vyrýsování a na pódiu působila nesmírně křehce a jako světová dáma. Petra Měrtl přes svoji asi nejlepší dosavadní formu a přes neuvěřitelné tvary těla mě připadala trochu hladká a hlavně jí schází viditelné břišní svalstvo. Tuto partii má velmi silnou a na první pohled úžasně čitelnou Slovenská závodnice Chalupková, která ve finále obhájila loňský nečekaný titul Mistryně světa. Touto kategorií se semifinále v sobotu po osmé hodině večer uzavřelo. V rychlosti jsem u večeře spolu s ostatními rozebral situaci, vyhlídky jednotlivých závodníků. U potencionálních finalistů jsme určili množství a skladbu stravy a musel jsem rychle běžet na večeři s prezidentem EBFF, na které jsme sami dva projednali spoustu důležitých věcí pro budoucnost kulturistiky a fitness v Evropě a ve světě. Ráno rychle vstávat a v 9:00 hod. odjezd do haly. Před finále je vždy hodně nervozity, než se seřadí všichni delegáti, než se přesně zjistí jak bude ceremoniál. Na nástup za Českou republiku nastoupil Ing. Křápek spolu s Renátkou Speierlovou. Tentokrát měli pořadatelé v průběhu celého finále velké množství exhibic ať už kulturistů a nebo Mistrů světa ve fitness. Samozřejmě, že nás ale nejvíce zajímaly finálové boje. Vezmu postupně všechny i když jsme neměli všude zastoupení. Kulturistika do 52 kg - zvítězila Ruska Svetlana Lomachevskaja, která kraluje této kategorii již několik let. Měla opět vynikající formu. Na druhém místě Němka Nathalie Falk, pro kterou to byl životní výsledek. Jsem přesvědčen, že Jitka Šťastná ve své vrcholné formě by jistě druhá skončila. Třetí Rumunka Florina Visan získala poprvé ve své kariéře, a to ji znám opravdu dlouho, medaili z nejvyšší soutěže. Ve střední kategorii do 57 kg jsme viděli vynikající souboj dvou polských závodnic s Jankou Purdjakovou ze Slovenska, která dokázala již po několikáté zvítězit. Tentokrát strhla vítězství na svou stranu velmi těsným rozdílem. V nejtěžší kategorii jsme také viděli neuvěřitelný souboj absolutně rozlišných sportovkyň. Aurélia Grožajová ze Slovenska, největší favoritka na vítězství byla ve výborné formě. I když o 100 % zlepšila svou sestavu oproti světovým hrám, právě sestava ji odsunula na 3. příčku. Druhá skončila absolutní mistryně Evropy Ruska Elena Shportun, která má neuvěřitelnou postavu s fantastickou prezentací, ale prohrála o 1 bod s Polskou závodnicí, vítězkou Světových her Agniežkou Ryk, která byla neuvěřitelně vyrýsovaná, ale zachovala si svou ženskost. V malé kategorii fitness zvítězila s vynikající postavou Ruska Světlana Kochkina před absolutní mistryní Evropy Ruskou Oksanou Grishinou. Vítězka se výrazně zlepšila v postavě, Oksana na 2. místě předvedla opět fantastickou sestavu, ale měla o poznání horší formu než na jaře. Pořadí na MS bylo vlastně stejné jako na ME, jen přehozené. Třetí skončila Němka Rosana Muller, nádherná brazilská závodnice provdaná do Německa. Ukázalo se, že rozhodnutí IFFB o snížení kategorií fitness ze tří na dvě bylo správné. V podstatě ve sloučených kategoriích startovalo jen 10 závodnic. Poprvé v životě vyhrála ve vynikající formě Němka Regina Da Sylva, také původem z Brazílie., za ní skončila Slovenka Iveta Malachovská, absolutní mistryně světa z loňského roku a třetí také mistryně světa z minulosti Ruska Silakova. Nízká kategorie bodyfitness se stala kořistí nádherné závodnice z Brazílie Juliany Malacarne. Druhá se umísila polka startující za Německo Dorota Szczesna, a na třetím místě Katerina Zadorozna z Ukrajiny. Velké zklamání zažila Natálie Lenártová mistryně Evropy a světa skončila až čtvrtá. A konečně nastalo to, na co jsme celou dobu netrpělivě čekali, boj našich děvčat ve finále. U Báry Benešové jsem viděl, že je trochu svázaná a taky ji trochu odešla forma ze soboty. Nakonec skončila smolně třetí, i když po semifinále byla druhá. Vyhrála Mistryně světa Katarina Vrbovská, druhá byla Litevka Zivile Raudoniene. Každá z těchto tří závodnic mohla vyhrát a vůbec nic by se nestalo. Fantastické čtvrté míso vybojovala Eva Rudolfová. Ve finále dokonce bodově porazila i Báru Benešovou a měla stejný počet bodů jako vítězka. Vstoupila tak razantně do absolutní světové špičky. V nejvyšší kategorii zvítězila Lenka Chalupková, tvrdě pronásledována naší Gabkou Kubešovou. Třetí místo vybojovala Španělka Celesta Gonzales. Místo čtvrté - úplně nová tvář Slovenka Sonia Kopčoková, nádherná ženská, kterou podle mého soudu čeká vynikající kariéra. Pouhý jeden bod jí stačil na to, aby porazila Petru Měrtl, která postoupila proti loňskému MS o jeden stupínek. Ve fitness mužů se Franta Bartoš prezentoval podle mých představ - jako světový sportovec. Předvedl fantastickou, líbivou a náročnou volnou sestavu, která mu nesmírně sluší. I formou byl lepší než v sobotu, přesto o jeden jediný bod skončil druhý za Španělským závodníkem Andrianem Hitem. Třetí skončil stále se zlepšující Thomas Pietras z Polska. V národech se Česká republika umístila na 5. místě. Finále skončilo kolem 16:00 hod. Od svého prodejního stánku mu přihlížel také Dorian Jates. Měli jsme tudíž dostatek času se osprchovat a připravit na závěrečný banket, který měl být tradičně na nádherném místě, kde se pořádají velké diskotéky, jsou zde tekoucí vodopády a krásná příroda. V šest hodin přišla bouřka a pořadatelé byli nuceni přeložit místo konání do haly, kde proběhla celá soutěž. Zvládli to opravdu skvěle a všichni účastníci měli možnost se dosyta najíst, napít a samozřejmě se dobře bavit. Druhý den jsme využili dopoledne k nákupům a prohlídce letoviska. Odpoledne vysvitlo sluníčko a tak jsme si ho vychutnali převážně u bazénu. Večer jsme zorganizovali tradiční příjemné posezení s nezbytným pitím - specialitou Sangria a ráno jsme vlakem podél pobřeží odjeli do Barcelony na letiště, abychom se ve čtyři hodiny odpoledne v Ruzyni setkali se svými nejbližšími. Děkuji všem reprezentantům za výbornou atmosféru a skvělé výsledky. Opět jsme dokázali, že patříme mezi nejužší světovou špičku. Děkuji také Evě Sukopové, která strávila celou dobu na pódiu, jako hlavní rozhodčí šampionátu, Ing. Křápkovi za zodpovědné rozhodování a Martinu Novotnému za skvělé koučování a pomoc jednotlivým závodníkům. Stanislav Pešát
|
|
www.ikulturistika.cz - každý týden nové články o kulturistice a fitness. ©iKulturistika, lada@ikulturistika.cz Autor článků nenese žádnou zodpovědnost za škody vzniklé tréninky, jídelníčky apod. uvedenými na těchto stránkách. |